Prosinec 2015

Když je Čech na cestách

26. prosince 2015 v 19:26 | Surikata |  KECY
Nejlehčí forma cestování je určitě turistika. Jak známo, mívá vedlejší účinky, např. podporuje plynatost. Vyjdete jen ven z domu, uděláte pár kroků a nemusí být ani vítr, ale větry mohou být.
Taky může být něco masivnějšího než větry. Mohou být kroupy. To se stává mému psovi. Musí sehnout zadek a chvíli sedět. Potom zahrabe nožkou.
Někdy bývá jenom déšť, u psa většinou přerušovaně. Jednou za čas přeháňky.
Jakkoli můžeme znít necudně, pro organismus je to velmi prospěšné a vyčistí se od zbytků. Ze střev se odstraní nepotřebné látky. Koně nebo skot nám dokonce mohou podpořit růst bylinek. Stačí jenom pravidelně jíst, pohybovat se a sedat na bobek.
Když je ale na cestě Čech, bude jeho moč štiplavá. Je to totiž zrcadlo toho, co vypil, a typický Čech si zasere žaludek smrdutým pivem. A co potom jídlo! Typickým hodem Čecha je vepřo, knedlo, zelo. Ale když si to moc omastí, začne z něho trochu sněžit, čili začne zvracet.
Ale i zaláskovaní lidé podnikají bezpočet výprav. To chodí normálně túry, štreky. Víte, kolik schůzek musejí absolvovat, než spolu skončí v posteli? Pravda, při dnešních podmínkách schůzky nejsou podmínkou, smutné, vím. Cestují spolu po Čechách, ale i do zahraničí. Je to taková jejich cesta životem.
Co z toho plyne pro nás? Když Čech cestuje, tak sněží, prší, fouká vítr a můžeme do toho šlápnout.