Duben 2017

Malá sprostá prťolata

27. dubna 2017 v 23:37 | Surikata |  TÉMATA TÝDNE
Při včerejší jízdě busem ze školy jsem byla vystavena otřesnému zážitku: Slovníku dnešních prťolat. Bylo to samé: "Já kouřím zdravě." Pak různé vulgarismy, jeden klučina řekl, že nejsprostější slovo, které zná, je PORNO. Nejdřív jsem mysela, že snad chodí ještě do školky. Protože se ovšem dohadovali (byli to samí kloučci a řekla bych, že žádní upejpáčci), usoudila jsem, že již jsou školou povinní. Jinak dokázali vést i klasické řeči dětí ("Ty nemáš mozek, protože máš špatné známky..."

Bylo mi jich líto. Oni si to neuvědomovali a nevím, jestli měli tušení, o čem to vlastně mluví. Ovšem ve skrytu duše jsem tím byla šokována, kam ten svět dospěl. A tohle, si myslím, by měli zastávat všichni lidé bez rozdílu, nejen asexuálové, v tomto sexuální orientace nesehrává roli.

V tu chvíli jsem se jen utvrdila v tom, že bych své vlastní děti nikdy mít nemohla, ani kdybych po tom prahla. Nedokázala bych je vychovat. Selhala bych, protože je to náročná práce a smekám před ní. Co kdybych vychovala takovéhle děti? Musela bych se za ně stydět. Takové lidstvo spěje jen do záhuby.

Také vzdávám čest učitelům, kteří svou profesi, mnohdy tak náročnou a zodpovědnou, vykonávají. Do života jsem si odnesla mnoho cenných reálií a nikdy jsem nespadla do žádné vrtochy. Nikdy bych nezačla kouřit. Nikdy bych nevyzkoušela drogu, vím i o škodlivosti alkoholu. Ani mi nechutná. Však co na něm je? Pobavil mě dotaz mé lékařky: "A to ses chytla nějaké party, že nechceš chodit do školy?" Oni prostě nepochopí, že za mou nedochvilností nestojí žádná pochybná parta, ale že já jsem ta strašná parta, a dokonce jsem i feťačka, protože si píchám injekce :D. Jsem totiž nemocná, ale o tom se rozepisovat nebudu.
Jak je mi líto těch dětí, které naplnují své volné chvíle vulgarismy a perverznostmi! Lituji, že nikdy nezažijí ten pocit, kdy lítáte celý den venku a vracíte se jen na oběd nebo na noc :)

Představuji si, že takový život v bublině by měl katastrofální důsledky. Nebyla bych tam, kde jsem, kdybych prošla špatnou výchovou. I když si myslím, že ani tak bych si sex neužívala. Takhle aspoň vím, proč se mu bránit, jaká jsou rizika a k čemu to všechno spěje. Jo, život v bublině, odkud není cesty zpět. Kdybych nebyla vedena k tomu, k čemu jsem vedena byla, byla by ze mě zřejmě docela sprostá holka. Šla bych asi s davem, protože je to "in" a "cool". Naštěstí jsem přirozeně rozdílná a s davem nejdu, protože bych to nebyla já. :)

Když jsem vystupovala (vystupovali ve stejné zastávce jako já), jeden z nich si mě drze změřil pohledem. Zahlédla jsem potlačovaný smích a nevím upřímně, co bych mu řekla, kdyby si troufl. Šel stejnou cestou jako já (při zavazování tkaničky jsem po něm nenápadně šlehla okem, abych zjistila, kde bydlí). Abych věděla, kde přesně žijí ty reálné postavy každodenního života a že vlastně bydlí docela blízko.

Dokončím to známým klišé, že jsem ráda, že mé dětství proběhlo pod širým nebem, s lidmi, s nimiž jsem sdílela své zájmy a to jinak než na Facebooku.

Asexuální myšlenky

16. dubna 2017 v 1:43 | Surikata |  TÉMATA TÝDNE
Měla jsem připravenou reakci na nějaký dotaz na asexuálním fóru, ale sešlo z toho. Zůstalo to ve složce "Rozepsané". Tak se podělím zde. Třeba to někomu pomůže.

Ahoj, vítej v naší komunitě.

Osobně mi vadí, když se kdokoli domníval, že se to v lidech dá probudit. Kdo je asexuální, toho to nevzruší. Myslí si, že to musí bavit každého, ale to se pletou. :-) Obdivuji tě, že jsi dokázala přivést na svět potomka a překonat to, k čemu jsi neměla nutkání. Měli bychom se chovat podle toho, co nám velí příroda, a pokud tobě (a nám, co to máme obdobně) velí, že něco takového nepotřebujeme, není důvod se přemáhat, leda pro početí dítěte.

Je to hrozně těžké, pochopit takové lidi, co tě osočí z asexuality a zdůvodní to tím, že jsi nevěrná a nemáš ho ráda. Copak se láska musí dokazovat sexem?

Někteří lidi to mají tak, že sex vnímají jako takovou vzdálenou věc, o níž vědí, že existuje, jsou schopni si ji představit s oblíbeným člověkem (do něhož se zamilovali), ale neusilují o jeho realizaci. A pokud nějaká taková věc má nastat, využijí všechny prostředky, aby jí zabránili. Nechtějí ztratit zábrany. Nemají důvod ztratit zábrany.

Byly mi nepřípustné všechny pokusy, které mě měly navnadit a rozdráždit. Jde o princip. Není to náhodou trapné, osahávat, olizovat genitálie - já to nemůžu pochopit, byla jsem o to poznání "ochuzena", i když žádnou ztrátu nepociťuji. Když tomu nerozumím, nebudu to řešit, půjčila jsem si na to téma knížku, dozvídám se nové informace, ale stejně nemohu souhlasit s nastavením přírody, že živočichové provozují sex v prvé řadě pro nasycení vlastního ega, protože to tak příroda chtěla. Ale proč to ta příroda chtěla, to už nevím a nedaří se mi tomu přijít na kloub. Každopádně u zvířat by se to dalo "tolerovat", ale netuším, proč stejně nastavila i pudové chování u člověka? Těžké posouzení.

Každopádně věz, že např. zde je možné seznámit se s podobně smýšlejícími bytostmi a nejeden pár se díky tomuto fóru dal dohromady, i ke svatbě došlo a nemuseli se obávat případných nemravností, protože tohle je asexuální fórum a nadrženci tu, obecně vzato, nejsou, až na výjimky.

Akorát si myslím, že rozejít se s tebou po 19 letech je podlost. Pokud mě má někdo rád, tak se mnou bude, takhle to beru já.

Chceš být správný sourozenec?

16. dubna 2017 v 1:28 | Surikata
Zde jsem pro vás připravila několik tipů, jak se vyhnout zbytečným mrzutostem.

1. Chvátáš a ve spěchu nemůžeš najít svou propisku? Nechoď si ji půjčit do pokoje tvého sourozence bez zaklepání a bez výzvy ,,Dále" a vlítni takto radši do pokoje tvých rodičů. Vyhneš se tak ráně pěstí a dostaneš jenom facku!

2. Nevysmívej se svému drahému sourozenci kvůli tomu, že si při běhu po schodech namlel ústa. Mohl by je on namlít i tobě a věř mi, rána pěstí vážně nepřináší fajn prožitek.

3. Nedělej v pokoji tvého sourozence binec, ale dělej si ho u sebe v pokoji. Tam už je jedno, jestli budeš spát na mastném balíčku od brambůrek a plesnivé slupce od banánu, nebo jestli si dáš k večeři sklenici od kečupu. Hlavně že se ti jeho dlaň nerozmázne po obličeji!

4. Tvůj velký sourozenec ti vylil na stůl omylem vodu a neutřel to? Nenadávej mu, jestli nechceš, aby ti vytrhal vlasy a udělal z tebe opelichanou slepici. Radši mu poděkuj a dej mu pusu, to je přece mnohem zdvořilejší.

5. Tvůj malý bratr kopl do míče tak prudce, že ti to málem utrhlo hlavu, a ty máš chuť mu zakroutit krkem? Nedělej to a radši se zasměj. Musíš si přece zlepšit náladu a navíc, smích je přece kořením života.

6. Malá sestřička jedla tak neurvale, že celý talíř s polévkou převrátila na tvůj notebook? A ještě se tomu chechtala? Pochval ji, že je přece šikovná holčička, když jí tak chutná maminčina bašta, že přece nemůže za to, že ze samé radosti nad chutným jídlem udělala takovou sběsilost.

7. Tvá malá sestra si stoupne k tobě zadkem a z jejího zadku zazní hromový výstřel? Počkej ještě, až ti krkne do obličeje, a potom jí řekni, že to je vlastně jedno, jestli si prdne či říhne v místnosti nebo na záchodě, hlavně že tuto potřebu vůbec vykoná a škodlivé látky vyjdou z jejího těla.

Když budete pilně dodržovat výše uvedené návody v situacích, kdy byste svoje sourozence nejraději přetáhli lopatou, uvidíte, že se z vás stane ten nejvzornější a nejdokonalejší sourozenec na světě. Přeložte si to do ironie, slovíčka nejdokonalejší a nejvzornější šoupněte pěkně do uvozovek a zaměňte je pojmem nejblbější. No a pokud jste i tohle dokázali, plníte 7 výše uvedených rad a slova nejvzornější a nejdokonalejší jste přeměnili na nejblbější nebo také nejnaivnější, vyjde snad už dost najevo, že jste ti ,,nejvzornější" a ,,nejdokonalejší" sourozenci na světě.

PS: Nechci tím nikoho urazit, článek je napsán jen z humorného hlediska, tak doufám, že se to nikoho nedotklo. A netřeba připomínat, aby z mých návodů nikdo ve skutečném životě nečerpal!

Modrý život

16. dubna 2017 v 1:11 | Surikata
Narazila jsem na jednoho blogera, Jendu. Odkaz si dávám hned sem. http://passlabsxa.blog.cz
Skrz jeden jeho článek jsem se dostala až sem: /http://najdise.cz/ Je to numerologie, přečetla jsem si tam o sobě přesně to, jaká jsem. Zadejte datum narození a udělejte to samé, budete žasnout, jak to pěkně sedí.

Krokodýl Bill

16. dubna 2017 v 1:04 | Surikata |  SLOVNÍ HRÁTKY
V řece Nil žil byl krokodýl Bill Zbyl. Život každý byl by za něj položil. Každý by se v peklo pohroužil, jen aby se Bill Zbyl nikdy nebouřil. Opici on každou žral, která se nám chtěla houpat po hlavě, po ní hodně sral, což bylo dost zdravé. Zatímco se chytla za pačesy nás, žrala dost klobás, a tak byla vypasená a pak nakvašená. A já milovala Billa, zabouchlá jsem do něj byla. A sud k řece mu přivalila, abych na něj ještě zbyla. Neměl tychle věci rád, nic cizího nechtěl brát. Prý jsem husa jako prase, poťouchlá jsem, to prý zdá se zase.
A zlomil mi srdce, ten "dvorný" a půvabný Bill, co v řece Nill tak dlouho žil.
Co nechtěl, by se zlil, a tak to nevypil.
Mou cenu Bill Zbyl pozbyl,
naděje mé ten pohřbil.
Život můj již není nikterá, jak byl.

Surikata zdraví své čtenáře :)

16. dubna 2017 v 0:57 | Surikata |  KECY
Zdravím své čtenáře:). Jestli jste si mysleli, že už to sem dám, že už otevřu tu svou modrou bednu a napíšu sem ty věci o sračkách a hovnech, tak jste buď nepříčetní, nebo... Dělám si srandu. ;) Jsem líná, přiznávám to na rovinu. Ale popovídejme si o jiných věcech.
Nevím ale, o jakých, tak vypínám a jdu spát, dobrou :).

Bedna plná článků

8. dubna 2017 v 0:01 | Surikata |  TÉMATA TÝDNE
Ahoj přátelé. Člověk se nenaděje, a uplyne spousta dlouhých měsíců nečinnosti na blogu. Ale to neznamená, že jsem literárně nečinná. Stále něco píšu, nemyslete si. Klasické trapné zamilované a podrobné deníky jsou už minulostí a novinkou je od cca prosince Kniha sportu, což je můj vynález, kam si zaznamenávám svou tělesnou aktivitu. Makám ovšem i na knize, a pokud se ještě pamatujete na ty žvásty, co tu byly před pár lety, tak ty už jsou taky odváty větrem času. Kniha má naprosto jiný obrat. Jiné zápletky, jiné a propracovanější charaktery postav aj. Samozřejmě píšu i básně atd.
Ale co chci říct, je, že mám takovou vysokou, modrou bednu. A v ní je nespočet papírů a lejster, které chci použít buď v knize, nebo to přepsat do počítače, nebo pro jiné účely. Je toho dost. Například příběhy, kde ústředním tématem jsou exkrementy a sraní je vždy ústředním, avšak nezadaným tématem. O tom jsem však psala na 2. blogu. A teď nepíšu ani na jeden. Snažím se teď bát aktivní ve škole, abych zdárně odmaturovala, však to znáte.
Taky jsem se dala na sport. Jezdím na kole a posiluju. Před 15 dny nás poznamenala zlá událost, přišli jsme o úžasného pejska, nejlepšího a nejmilovanějšího. Byl to můj miláček, lásečka, pusinka. Zkurvenej sousedův pes mu prokousl tlapku na kost :-(. Těžko se s tím srovnává. Milovala jsem ho. A budu ho milovat navždy.
Dobře, přejdu na trochu jinou vlnu, tohle je depresivní. Dáme něco lehčího?
Svěřím se vám tedy, že mě brní rozkrok. Už tak dva měsíce. Míň sice než ze začátku, ale furt. Při předklonu hlavy. Ještě bych vám mohla říct něco nechutnýho, ale to snad radši nepotřebujete.
Někdy sem přidám ty věci z modré bedny, vyčkejte. Někdy se k těm opisům mých lejster v modré bedně jistě dostanu. ;-) Chce to "jen" náladu a čas.