Leden 2018

Parkour a stydlivost

30. ledna 2018 v 21:08 | Surikata |  KECY
Nějak se teď víc snažím chodit včas, je to dáno i tím, že nemám auto... Dále se snažím být víc v pohybu, dokonce jsem jakoby zkusila parkour, to znamená, že jsem zkoušela dopady, skoky z místa a parakotouly :D Nevím, jak se ty předchozí 2 odborně nazývají :D Akorát, jak se stydím, tak asi nenajdu odvahu vkročit do ulic, jsem z vesnice, každej mě zná, ale někde se to trénovat musí, a když mi to třeba nepůjde, tak s tím skončit. Tak možná tam, kde chodím do školy, ve městě, ale to až budu něco umět (jestli vůbec :D) Samozřejmě nepůjdu do nebezpečných kousků. Chce to nějaký to posilko a tak, však už jsem psala, že se budu víc hejbat. A zítra začíná nový měsíc, máme tu únor, tak to bude prostrě předsevzetí do výhledna.

Ono třeba něco z toho umět, to člověku dodá sebevědomí. Zvýší se tím sebejistota, v neposlední řadě to může zachránit situaci, kdy např. běžím na bus, a tak. Je to takové zajímavé, obdivuhodné, hezky to vypadá... Tak něco se snad naučím. Musím se do toho obout, sledovat ty tutoriály. Kdo skáčete parkour, a jsou mezi vámi ženy? Je to rarita, ne tak běžné, vidět holku skákat parkour, ale upřímně je mi to milejší, než se vidět někde na plese a skákat na parketě ty jejich kročeje :D To bych raději skákala konga, ale nevím, jestli se je někdy naučím : )Na to fakt nejsem, mám radši divokost, ne uhlazené a škrobené způsoby na plesech, na maturák se bojím, nejspíše se mu vyhnu, někdo nerad tmu a uzavřené prostory, já mám depky z tolika lidí a vůbec z celého plesu. Prostě z plesu celkově. Uvidíme, jak se to vyvrbí. Ale tato třída je super, dokonalost sama, tak bych snad přece jen mohla...? Nevím, cítím to tak, že ta zadní vrátka chci mít, to si fakt radši zaskáču ten parkour, pokud se to naučím :)

Jednou v životě nalíčená a humbuk okolo toho

16. ledna 2018 v 20:42 | Surikata |  TÉMATA TÝDNE
Neříkám, že zrovna lpím na šminkách. Nemaluju se a zdůvodnuji to tím, že nehledám chlapy a nechci se oplácávat chemií a obírat o čas.

Sorry jako, ale když jednou udělám výjimku, nechci bejt někde za blbečka a zajedu ke kámošce, aby mě nalíčila, páč nepotřebuju, aby se mi furt někdo někde vysmíval, dostává se mi trapných výslechů, komu se chci líbit. Fakt ubohost! Každej ví moc dobře, že chlapy nehledám, je mi dobře o samotě, nechci sex a porod a tyhle věci. Že nikomu nebudu dělat sexuální atrakci. A oni na mě vyvalí takovouhle trapnost!

A to dotírání, že už bych taky mohla mít dítě nebo s někým chodit, ne manžela, ale už se s někým vodit za ručičku. (smajlík - obracím oči v sloup.)

Kurva, já si budu dělat, co chci, do prdele! Co JÁ uznám za vhodné. Navíc už mám rozhodnuté zůstat pannou na do smrti. Protože to prostě dělat nebudu, takovýhle věci, když nechci. Nebudu dělat něco jen proto, že to tak dělá většina. Malují se přece i ty, které o muže nestojí (těch je samozřejmě málo).

Ano, bohužel zůstanu v 60 sama. Co naplat? Třeba můžu žít s kamarádkou nebo nějakým asexuálem, nebo chlapem homosexuálem, kterýho nebudu vzrušovat. A dítě si můžu třeba adoptovat nebo uměle oplodnit. Nic se mnou nehne, jsem rozhodnutá se sebou nebojovat.


Jsem nasraná, tak tento článek přizpůsobím tématu týdne. Trochu se do něj totiž i hodí.

Svůj vnitřní hlas dobře poslouchejte. Varuje vás a říká vám, co VY cítíte. Když půjdte sami proti sobě, nebudete to vy a nebude vám dobře. Nebudete se cítit jako "vy". Budete "někdo jiný". Nebude vás život těšit. Někdy si ho třeba celej zkurvíte, když uděláte něco, co ve skutečnosti nechcete a o čem jste pochybovali. Některé věci se nedají vrátit.

Já se prostě nemám potřebu přetvařovat. Já jsem já. Když neposlechnu svůj vnitřní hlas, někdy toho pořádně lituju. Třeba když se nechám někým zblbnout nebo ovlivnit. Vnitřních hlasů máme více a některé jdou proti sobě. Zjednodušeně je dělíme na pozitivní vnitřní hlasy a negativní vnitřní hlasy.

Můj vnitřní hlas třeba říká, že bych se chtěla vrátit do jednoho zájmového kroužku. Druhý se k tomu přidává, že to ne, protože se ztrapním, poseru to a podobně. (Prostě se bojím, stydím). Třetí hlas říká, že bez pokusu nikdy nebude výsledek. Všechny hlasy spolu zápolí, až jeden z nich dlouhodobě převládá (strach), nebo jiný mé obavy překryje.

Někdy vás někdo do něčeho nahuntuje a vy toho litujete. Nebo se "chcete podobat ostatním, ne tolik vyčnívat", jdete sami proti sobě a pak toho litujete, protože vám to nic pozitivního nepřineslo. Buďte sami sebou a nenechte se zviklat.

Vrátím se zpět ke svému zevnějšku: Natřela mi teda obličej krémem a pudrem, dala oční stíny (černé) a řasenku. Najednou je ze mě nejspíš děvka, nebo co. Ta, co nikdy netentononc a nemá to ani v úmyslu - tak ta podle nich tentononc! Nojo, jsem celá "žhavá", až mě někdo tentononc!!! Kurevsky se těším na tu bolest a na těch pět minut nudy v posteli. Postel využívám pro odpočinek, chodím tam čistá a ne, že si ji ještě upotím sexem, čímž získá nevábný odér -_- Tam já chodím spinkat a nepotřebuju k tomu dvojici, jo, třeba psa bych brala, aby ležel vedle mě, ale už to nikdy nebudu moct udělat s tím komkrétním psem, protože už, chudák, došel na konečnou.

Poslouchejte svůj vnitřní hlas.Jedině vy sami totiž přesně víte, co vám vadí a co vyhovuje.

Gudula v Myší pasti

9. ledna 2018 v 21:23 | Surikata |  POEZIE
Vypadala jako nula,
V Myší pasti v chudobě a špíně žila.
Po své malé dcerce toužila
A když ji měla,
Tak ji chránila,
Jen chvíli, než zemřela.
Gudula

Kněz lakomý,vášně chtivý
Osud nebyl spravedlivý
Silný příběh Quasimoda
Tesknivě zní nocí jeho vzlyků óda.

Frollo shozen z ochozu už nehlesne
Quasimodovi zrak poklesne.
"Ach, všechno, co jsem miloval!"
Neměl sílu, aby se s tím vyrovnal.

Ruka obepíná kostru,
Její majitel, vlastník hluchý a hrbatý brach
Ušlechtilý je, ač podobá se monstru...
Rozpadne se v prach


Promáznu blogík

9. ledna 2018 v 20:01 | Surikata
Seigu, amígové!

Ne, nepila jsem nic. Ale mám stres, že by si někdo známý mohl přečíst mé články, z nichž některé jsou trapné, co si budeme povídat. Tak to projedu a promažu, jako už tolikrát. Ty rubriky, ač je neustále upravuji, jsou stále divné a nepřehledné. Tak co už s tím konečně něco udělat? No jasně! Jdu na to, howgh.

Surinka

Skautský slib

3. ledna 2018 v 22:35 | Surikata |  TÉMATA TÝDNE
Složila jsem svůj skautský slib v r. 2010. Skauting je pro mě něco posvátného, jenže jsem byla "nucena" odejít, jelikož se naše družina rozpadla. Stále a stále ve mně dříme ta holka v hloubi duše zapálená pro skauting. Zažila jsem tam zážitky na celý život, jsem citlivá. Poslední dobou (od léta) si prohlížím staré fotky z té doby. Tohle je pěkné téma, a proto se rozepíšu, co mě dlouho tíží a nedává mi spát. Fungovaly jsme asi sedm let a kvůli tomu, že jsme šly každá na jinou SŠ, jsme se rozpadly. Hodně členů oddílu odešlo, stalo se jim to samé. Jedna z mých rádkyň má už teď po 7 letech dokonce syna.

Teskním po tom, stále mám nenaplněné touhy, nenaplněné sny. Vím, že už se to nikdy nevrátí, ale můžu začít znovu a jinak. Do vedení mě nikdo nepotřebuje, vedoucích je dost, řekla bych. Po rozpadu družiny jsem se ještě několikrát objevila na několika akcích, na 2 jsem velice nepatrně vypomohla. Pak už jsem dva roky na 1 pravidelné akci nebyla, nevěděla jsem termín. Dneska jsem jim vzdálená a i když pozůstalost založila v r. 2016 roverský kmen, nemyslím si, že bych do nich zapadla. Nechci jim lézt do zelí, i když akce mohou mít zajímavé. Měla jsem vždy představu o vlastní družině, ale protože jsem nedochvilná, tak mi ji tenkrát na tom posledním táboře s družinou, v r. 2010, nechtěli dát. Chápu, že by děti venku zmrzly, než bych přišla na sraz třeba s půlhodinovým zpožděním.

Na konci srpna na mě přišly deprese, úzkost tak celkově z mých "nulových" kvalit. Sebevědomí kleslo hluboko, pesimismus mě bravurně ovládl. Bylo mi na nic. Připadala jsem si neužitečná a budižkničemu. Chci se vrátit do skauta, za tím, co je hluboko v mém srdci. Hledala jsem "náhražku", jiného koníčka, jinou partu. Stále hledám. Hledám i v jiných oddílech, prohlížím si webovky nejbližších. Hluboko ve mně se ozývá touha po dobrodružství, které mám na dosah ruky. Jen udělat ten jeden těžký krok: dát o sobě vědět. Sebrat v sibě odvahu.

Budu si dál v mysli žít skautingem, stavět na jeho hodnotách, občas si ze smutku obléknu svůj skautský kroj, který jsem si vzala jednou na karneval. Na skautský karneval. A to proto, že jsem tam doprovázela svou sestru a chtěla jsem svůj kroj použít. Tak jsem šla na karneval za skautku.

Nyní je mi 22. Jak se bude moje cesta ubírat dále? Najdu zas skauting? Pořád mám v sobě nutkání, dětinskou touhu napsat těm oddílům, co mají rovery a oldskauty, jestli by mě nepřijali...

Jste na tom někdo podobně?

Údolí zvířat

1. ledna 2018 v 18:32 | Surikata |  SONGY, KOMIXY

Píseň, hymna složená ve 4. třídě


Údolí zvířat


Tam, tam v údolí,

žijí zvířata,

víte, co je skvělý?

Že mají mláďata.



Sýkorka a ježek se zebrou

jdou, jdou a jdou

do Údolí zvířat

a zůstanou tam napořád.



Andulka k nám přiletěla z Afriky,

v Africe se naučila africké triky.

Velbloudi se k nám přidali z Indie,

naše slavné údolí teď ožije.



Naše údolí,

naše roklina,

víte, co je skvělý?

Ta naše končina.



Sýkorka a ježek se zebrou

jdou, jdou a jdou

//: do Údolí zvířat

a zůstanou tam napořád ://





- repetice se zpívají 2x

The bells ring in Christmas - Na Vánoce zvoní zvony aneb Zvony zvoní na Vánoce

1. ledna 2018 v 17:57 | Surikata |  SONGY, KOMIXY

Moje druhá píseň v angličtině i češtině.
Nebo vánoční americká koleda z pera české blogerky.

The bells ring in Christmas



1) I´m seeing the snow falling into the ground

The wind´s blowing, I love the sound.

In thlis Christmas, everywhere it´s a white

cover. Everything you remember, itś bright.



2) Are you seeing the un-believed beauty anywhere?

It is even in the every Square.

I wanna it have never stopped.

Everywhere the snow is a lot.



Ref: So let´s go out to build the snowman.

To enjoy hte snow so much as you can.

No, it´s not a dream.

Let´s go to celebrate it. I like we are a team.



3) The bells are ringing - ding, dang, dong.

People´re singing beauty songs.

Santa is going to come soon.

The candles´re brighting as the full moon.



4) How long they are going to ring yet

then Santa´s sladge appear before?

Very enjoying will set

in and she won´t fall down and will more and more.



………………………………………………………………………………..



Na Vánoce zvoní zvony

aneb
Zvony zvoní na Vánoce


1) Vidím sníh, co padá na zem

skrz zmrzlé okno - ochozem.

Vítr fouká, miluju tu krásnou melodii,

co tyhle Vánoce navodily.

Bílá pokrývka všude leží,

co tě napadne, svítí a září.



2) Vidíš ten neuvěřitelný, všudepřítomný monument?

I na náměstí, v tento moment,

je bílo.

Chci, aby to nikdy neskončilo.



Ref: Tak pojďme ven sněhuláka postavit

a užívat si sníh, jak nevíc můžem.

Ne, není to sen.

Jsem ráda, že jsme tým, tak to pojďme oslavit.



3) Zvony cinkají - cinkylinky,

lidé si zpívají krásné songy.

Santa brzy přijde,

svíčky svítí, jak když měsíc vyjde.



4) Jak dlouho budou zvonit, než se objeví Santovy sáně?

Vystupňuje se v obří radost,

která neopadne.



2x Ref

Je toto dílo bez chyb? Prosím, upozorněte mě na chyby.

Santa Claus in mountains - Santa Klaus v horách

1. ledna 2018 v 17:22 | Surikata |  SONGY, KOMIXY

Moje píseň v angličtině i češtině.
Nebo koleda, chcete -li.

Santa Claus in mountains


The mountains are full of bright snow,

so much of it I never didn´t saw.

I guess, there´s a Santa Claus

coming to us and even being in us.

I know he is who gives pressents

without a diference.



Yeach! Santa Claus

is coming hears an aplaus.

I´m seeing his sleigh

and clear and smart a well-known light.

That´s absolutely an exacting sight

Everything yout´re seeing, is bright.



Merry X-mas, I wish all ones.

I´m well-known to an all house.

I´m well-known to an all folk sattling

that don´t know a battling.



………………………………………….



Santa Klaus v horách



Hory, plné zářivého sněhu….

Tak moc - jsem ještě neviděla

Myslím, že tam je Santa Klaus,

a přichází k nám, je i v nás

Vím, je to ten, kdo dává dárky

všem, bez výjimky.



Jo! Santa Klaus

přicháhí a slyší aplaus.

Vidím jeho sáně

a světlo čisté a známé

Pohled naprosto vzrušující,

Všechno, co vidíš, je zářící.



Veselé Vánoce přeji vám

Každý dům mě zná

Každé lidské osídlení

Neznající zápolení.


How much mistakes there are? :)

Kolik je tam chyb? :)